asops

Miliarda navíc je pro podfinancovanou kulturu málo, hodnotí rozpočet odborníci​

Miliarda navíc je pro podfinancovanou kulturu málo, hodnotí rozpočet odborníci V Praze, 1.9.2026 Zjistit Více Navýšení výdajů ministerstva kultury v návrhu státního rozpočtu na rok 2027 proti letošku o zhruba miliardu korun na 18,59 miliardy považují odborníci za nedostatečné. Kultuře podle nich nepomůže dostat se ze stavu dlouhodobého podfinancování a částka zaostává za cíli, které dříve deklaroval ministr Ota Klempíř (za Motoristy). Shodli se na tom prezident odborové Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil a prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule. Dokoupil poukázal na dřívější Klempířovo vyjádření, podle něhož pro resort v roce 2027 požadoval až 21 miliard korun. Takový údaj podle Dokoupila také obsahovala jedna z verzí nové státní kulturní politiky, jejíž projednání vláda v pondělí odložila. “Absolutně nerozumím tomu, jak to, že tam najednou svítí 18,6 miliardy korun,” uvedl. Klempíř v pondělí na síti X napsal, že miliarda navíc dovolí lépe podpořit živé umění i opravy památek. “Pro mě je to absolutní zklamání. Sice jsou to peníze navíc, ale v kontextu předchozích rozpočtů a toho, jak se zvedají veškeré finanční a ekonomické nároky, spojené samozřejmě s inflací, je to prostě pořád extrémně málo,” míní Dokoupil. Rovněž Bakule upozornil, že je třeba vnímat kulturu v delším časovém horizontu a v kontextu s jeho letošním rozpočtem, který je výrazně nižší oproti předchozímu roku. “Ministerstvo vlastně škrty tou miliardou nedohání. V posledních deseti letech vnitřní dluh v kultuře roste, během pandemie covidu vybublal, a my ho stále nedoháníme,” uvedl Bakule. Částku 18,6 miliardy nepovažuje za směrodatnou, protože přes rozpočet resortu jdou i církevní náhrady a příspěvek na činnost církví. V roce 2027 má jít celkem asi o 3,79 miliardy korun. Bez transferů církvím tak bude resort disponovat zhruba 14,8 miliardami, upozornil Bakule. “Kultura je dlouhodobě podfinancovaná, prostředky se tam nevrátily,” uvedl Bakule Kultuře by podle nej pomohl nárůst rozpočtu o deset miliard korun, nikoli o jednu miliardu. “Kultura má stále menší podíl na státním rozpočtu. Proč se to tak děje? Protože jsme dostali ministra, který přišel nepřipravený, je ze slabšího koaličního partnera a prvním krokem byly škrty v rozpočtu na rok 2026,” dodal Bakule. Rovněž Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů podle své předsedkyně Lenky Kavalové považuje kulturu za dlouhodobě podfinancovanou. “Očekáváme výrazné posílení financování živého umění, které pan ministr označil za jednu ze svých priorit,” řekla ČTK Kavalová. Asociace bude podle ní po ministerstvu chtít podporu pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory v příštím roce alespoň na 500 milionů korun. Pro letošní rok na to rozpočet ministerstva kultury vyčlenil 350 milionů korun, o 50 milionů korun méně než loni. Dokoupil připomněl, že od 1. ledna 2027 se má změnit systém odměňování v platových tarifech a navýšit platy, i když objem prostředků zatím nelze přesně spočítat. “Příspěvkové organizace si naprosto oprávněně a důvodně vezmou na navýšení mandatorních výdajů. Nejsem přesvědčen, že z miliardy navíc v rozpočtu zbyde nějaká větší částka na navýšení dalších položek,” doplnil Dokoupil. Návrh rozpočtu ministerstva kultury s celkovými výdaji 18,59 miliardy korun navyšuje proti letošku asi o 1,02 miliardy korun na 9,59 miliardy částku pro příspěvkové organizace ministerstva. Podpora kulturních služeb a živé kultury má vzrůst z letošních 1,15 miliardy příští rok na 1,25 miliardy korun. Zatímco na obnovu památek letos resort vyčlenil 800 milionů korun, v příštím roce to má být 720 milionů korun. Co o nás napsali ostatní? Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek

Financování živého umění jako investice do regionů i ekonomiky​

Setkání 2

Financování živého umění jako investice do regionů i ekonomiky Dne 27. května 2026 Stáhnout Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR jednala ve Velkých Karlovicích. Velké Karlovice, 27. května 2026 – Ve Velkých Karlovicích dnes skončilo třídenní zasedání Valné hromady Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS ČR). Zástupci čtrnácti významných hudebních těles se věnovali především situaci ve financování živého umění, legislativním změnám dotýkajících se médií veřejné služby i přípravě oslav 30. výročí vzniku asociace. Klíčový program ministerstva potřebuje stabilitu a navýšení Ústředním bodem jednání byla problematika financování symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Kromě podpory ze strany samospráv je pro jejich působnost a rozvoj zcela zásadní Program státní podpory pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory administrovaný Ministerstvem kultury ČR, což potvrzuje předsedkyně ASOPS ČR Lenka Kavalová, která k tomu dodává: „Jsme rádi, že po řadě jednání se pro letošek podařilo alokovat do tohoto programu 350 milionů Kč. Avšak původní návrh počítal s částkou 400 milionů Kč. Cílem Asociace je přitom dosáhnout navýšení prostředků v programu alespoň na 500 milionů Kč a nastavení předvídatelných parametrů financování. O to také budeme usilovat při jednáních o návrhu rozpočtu pro rok 2027.“ Hudební tělesa jako motor regionální ekonomiky ASOPS ČR upozorňuje, že investice do symfonických orchestrů a sborů se státu i krajům mnohonásobně vrací. Nejde zdaleka jen o „vznešenou zábavu“, ale o podstatný prvek regionálního rozvoje s četnými multiplikačními efekty. Orchestry a jimi pořádané mezinárodní festivaly generují pracovní příležitosti a přímo podporují místní podnikatele v oblasti gastronomie, hotelnictví a turistického ruchu. Hudební tělesa rovněž organizují rozsáhlé vzdělávací programy pro děti a mládež, čímž suplují estetickou výchovu a kultivují budoucí generace. Hudba navíc spojuje lidi, pomáhá překonávat bariéry a posiluje mezilidskou komunikaci. Špičková kulturní infrastruktura také zvyšuje atraktivitu regionálních metropolí. V neposlední řadě je česká hudební tradice jednou z našich nejsilnějších exportních značek. Bez důstojného financování však hrozí ztráta konkurenceschopnosti i v mezinárodním srovnání. S výše uvedeným souvisí i potřeba otevřít debatu mezi ministerstvem, zřizovateli a zakladateli kulturních institucí v regionech, která povede k jasnějšímu vymezení odpovědnosti státu a samospráv v oblasti financování kultury a živého umění. Obavy z dopadů zákona o médiích veřejné služby Valná hromada taktéž vyjádřila znepokojení nad připravovanými legislativními změnami zasahujícími do postavení a chodu médií veřejné služby. Podle zástupců asociace reálně hrozí negativní dopady na rozpočet Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR), ohrožení fungování specializovaných kulturních stanic (např. ČRo Vltava či D-dur) a omezení činnosti rozhlasových studií v krajích.   30 let ASOPS a akademické partnerství Asociace v letošním roce slaví kulaté jubileum – 30 let od svého založení. Při této příležitosti se 2. listopadu uskuteční konference nazvaná „Fenomén orchestr“, na níž vystoupí uznávaní domácí a zahraniční odborníci. Konference proběhne na půdě Českého rozhlasu, který je mediálním partnerem akce. Účastníci valné hromady rovněž deklarovali otevřenost k propojení praxe s výzkumem a vzděláváním, což v nejbližší době stvrdí uzavřením memoranda o spolupráci s Katedrou Arts managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Co o nás napsali ostatní? Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek

Předsedkyně ASOPS ČR byla hostem Dobrého rána v České televizi​

Předsedkyně ASOPS ČR byla hostem Dobrého rána v České televizi Dne 25.05.2026 Zjistit více Předsedkyně ASOPS ČR Lenka Kavalová byla v pondělí 25. května 2026 hostem Dobrého rána České televize. Tématem rozhovoru byly symfonické orchestry a pěvecké sbory v digitálním věku.  Pořad si můžete přehrát zde (vstupy s Lenkou Kavalovou najdete v časech 6:54 a 7:48): https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/426236100071049/

Otevřený dopis předsedovi vlády ČR ve věci zákona o médiích veřejné služby

Otevřený dopis předsedovi vlády ČR ve věci zákona o médiích veřejné služby V Praze, 22. 4. 2026 Stáhnout Vážený pane premiére, obracíme se na Vás jménem Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS ČR), která sdružuje významná profesionální hudební tělesa v naší zemi. Tímto otevřeným dopisem vyjadřujeme nesouhlas s návrhem zákona, který má od roku 2027 zásadním způsobem změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Tento krok považujeme za faktickou likvidaci jejich ekonomické stability, a tudíž i systémové ohrožení jejich nezávislosti. Důvody našeho postoje jsou následující: Zrušením koncesionářských poplatků a jejich nahrazením přímými platbami ze státního rozpočtu dojde k přetrhání přímé vazby mezi občanem a veřejnoprávními médii. Závislost financování České televize a Českého rozhlasu na každoročním schvalování rozpočtové kapitoly by tyto instituce vystavila přímému politickému tlaku a učinila by z nich subjekty podřízené vládní moci, což je v příkrém rozporu s principem jejich nezávislosti. Oslabení pozice veřejnoprávních médií současně znamená i podkopání jednoho ze stěžejních pilířů určujících kvalitu svobody a demokracie v naší zemi. V této souvislosti je na místě brát vážně i upozornění Mezinárodního tiskového institutu, podle něhož by v případě přijetí stávajícího vládního návrhu zákona o veřejnoprávních médiích mohlo dojít k porušení Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). S tím koresponduje vyjádření výkonného ředitele EMFA Scotta Griffena, který uvedl: „Pokud by tento návrh zákona prošel, oslabil by ekonomický rámec pro nezávislé vysílání veřejné služby v České republice a významně by omezil schopnost veřejnoprávních médií naplňovat jejich důležité poslání.“ Své obavy a výhrady k podstatě zákona, kvalitě jeho zpracování i legislativním nedostatkům již vyjádřila řada respektovaných mediálních odborníků či právníků. Avšak opomenuty by neměly být ani hlasy profesních organizací, které s Českou televizí a Českým rozhlasem úzce spolupracují, neboť je spojuje veřejnoprávní poslání. Týká se to též kultury a hudebních těles, které máme tu čest reprezentovat – mezi nimi i Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jehož působnosti se diskutované legislativní návrhy taktéž hluboce dotýkají. Problém nespatřujeme jen v zamýšlené změně způsobu financování, ale také ve výrazném propadu příjmů o přibližně 1,4 miliardy Kč ročně ve srovnání s očekávaným výběrem poplatků v roce 2026. U České televize se jedná o výpadek zhruba jedné miliardy, u Českého rozhlasu o více než 400 milionů Kč. Takové škrty povedou k drastickému omezení výroby a produkce, což ovlivní i projekty, jejichž realizace se díky zvýšeným poplatkům konečně mohla od letošního roku rozeběhnout. Místo dalšího rozvoje však hrozí jejich zastavení. Své obavy vyslovujeme i na základě zkušeností získaných působením naší asociace v Divácké radě České televize a rovněž v kontextu nedávno uzavřeného memoranda o spolupráci ASOPS ČR s Českým rozhlasem. V obou případech jsme jednoznačně přesvědčeni, že role veřejnoprávních médií (nejen) v oblasti klasické hudby je nezastupitelná. Záznamy a přenosy symfonických koncertů a sborových vystoupení jsou technologicky i personálně náročné a nákladné (nemluvě o autorských právech). Soukromá média z principu takové nekomerční projekty z příjmů z reklamy nezaplatí, neboť jejich primárním cílem je zábava, nikoliv vzdělávání a kultivace veřejnosti. Jedním z hlavních poslání institucí poskytujících veřejnou kulturní službu je zachovat rovný přístup občanů ke kultuře včetně spoluobčanů s nejrůznějšími zdravotními či dopravními omezeními, nebo i těch, kteří si z finančních důvodů nemohou dovolit návštěvu koncertních sálů. Tomu velmi významně napomáhá naše kooperace s Českým rozhlasem a Českou televizí. Omezení jejich činnosti povede ke zkrácení či zastavení těchto služeb. Kromě výše uvedeného obě média prostřednictvím svého vysílání a publicistického servisu poskytují informace o dění ve světě klasické hudby a celkově napomáhají ke kultivaci publika, což se propisuje do návštěvnosti, a tedy i ekonomické situace orchestrů. V neposlední řadě si velmi vážíme spolupráce s regionálními studii (např. v Brně, Ostravě či Plzni), která je pro kulturní život v krajích zcela nenahraditelná. Bohužel, existence regionálních redakcí je nyní vládním návrhem rovněž ohrožena. Vážený pane premiére, dovolujeme si Vás touto cestou požádat, abyste plánované úpravy ve financování veřejnoprávních médií, jak byly nedávno předloženy, zastavil a vytvořil dostatečný prostor pro jejich přehodnocení. Namísto překotných, narychlo připravených a nedomyšlených legislativních zásahů do zavedeného, lety prověřeného a fungujícího mechanismu navrhujeme otevřít odbornou debatu o roli a budoucnosti médií veřejné služby v naší zemi, a to za účasti mediálních expertů, zákonodárců, profesních svazů i zástupců kulturní obce. Teprve závěry takové diskuse by se měly stát základem pro případné změny, které však nesmí oslabit redakční nezávislost ani finanční stabilitu České televize a Českého rozhlasu. Považujeme-li kulturu za národní poklad, musíme chránit i instituce, které ji zprostředkovávají a reflektují. Jako zástupci orchestrů a sborů, které spoluvytvářejí kulturní dědictví této země, Vás vyzýváme k obraně jejich nezávislosti. Svobodná a kvalitní veřejnoprávní média jsou nezbytným pilířem demokracie a jejich postavení vypovídá o vyspělosti každého státu. Prosíme Vás, abyste nedopustil jejich destabilizaci, neboť silná veřejnoprávní služba je v bytostném zájmu celé naší společnosti.“   Za Výbor ASOPS ČR Mgr. Lenka Kavalová předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR Na vědomí: ministr kultury Oto Klempíř Co o nás napsali ostatní? Přečíst článek

Zástupci živé kultury jednali s ministrem. Ve hře je částečné dofinancování dotačních programů

Praha, 25. 03. 2026 Zástupci živé kultury jednali s ministrem. Ve hře je částečné dofinancování dotačních programů Zjistit více Reprezentanti hudebních a divadelních organizací v čele s Asociací symfonických orchestrů a sborů získali na jednání s ministrem kultury Otou Klempířem příslib částečného navýšení financí. Konkrétní kroky mají být známé po dubnovém jednání tripartity. Ve středu 25. března se v Praze uskutečnilo jednání zástupců kulturního sektoru s ministrem kultury Otou Klempířem o financování živé kultury. Výsledkem setkání je příslib částečného dofinancování některých dotačních programů a dohoda na pravidelných pracovních schůzkách mezi ministerstvem a zástupci oboru. Podle účastníků jednání patří mezi klíčové požadavky kulturních organizací zejména nastavení stabilních a předvídatelných podmínek financování. Konkrétní návrhy a stanovisko ministerstva by měl ministr představit do týdne po jednání tripartity, které je plánováno na 7. dubna. Debata se odehrává v kontextu schváleného návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který počítá se snížením výdajů na kulturu o 1,17 miliardy korun oproti návrhu předchozí vlády. Celkový rozpočet ministerstva kultury by měl podle aktuálního návrhu činit přibližně 17,6 miliardy korun. Profesní organizace již dříve upozornily, že pokles financování živé kultury by mohl meziročně dosáhnout až zhruba třicet procent, což představuje částku okolo 336,8 milionu korun. „Máme příslib, že pan ministr naplní svůj slib z Poslanecké sněmovny, že dojde k částečnému dofinancování některých programů,“ uvedla po jednání Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a sborů. Ministr Klempíř již dříve uvedl, že podle jeho odhadu by snížení dotací nemělo dosáhnout hodnot, o nichž se v kulturním sektoru hovoří, tedy 30 až 40 procent. Konkrétní parametry zatím nezveřejnil. „Respektuji a vítám probíhající diskusi s profesními asociacemi. Vnímám obavy umělců i kulturní veřejnosti a hledám řešení, na kterém se dokážeme shodnout,“ sdělil ministr. Zástupci kulturní obce dlouhodobě upozorňují, že případné výrazné škrty by mohly zásadně ovlivnit fungování profesionálních orchestrů, pěveckých sborů či divadel, zejména mimo velká centra. Podle nich by nedostatek financí mohl vést k omezení činnosti i dostupnosti kulturních služeb v regionech. Ministerstvo kultury v březnu zahájilo sérii tematických debat s profesními asociacemi napříč jednotlivými oblastmi kultury. Poslední z plánovaných setkání se má uskutečnit 27. března, přičemž jejich závěry mají být využity při další přípravě rozpočtových i koncepčních opatření.

Český rozhlas a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR uzavřely deklaraci o spolupráci

Český rozhlas a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR uzavřely deklaraci o spolupráci Praha, 26. března 2026 Stáhnout Zástupci Českého rozhlasu (ČRo) a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS ČR) se dohodli na spolupráci, jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o působnosti profesionálních hudebních těles v jednotlivých regionech a podpořit prezentaci orchestrální a sborové hudby včetně hudebního vzdělávání a mladých talentů. Rámec pro vzájemnou kooperaci vytváří deklarace, kterou podepsali předsedkyně ASOPS ČR Lenka Kavalová a generální ředitel ČRo René Zavoral. Ten přibližuje důvody a smysl takového kroku: „Český rozhlas chce být partnerem tam, kde vznikají skutečné kulturní hodnoty. Spolupráci s Asociací symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR vnímám jako příležitost připomínat veřejnosti, jak významnou roli mají profesionální orchestry a sbory v kulturním i společenském životě naší země.“ Český rozhlas bude v součinnosti s ASOPS ČR realizovat živé přenosy a záznamy koncertů, a to například díky projektu Putování za orchestry, který odstartoval začátkem roku. „Filharmonie v menších městech budují silný pocit sounáležitosti s krajem a městem, kde žijeme. Chceme být součástí tohoto procesu a přinášet tyto zážitky všem,“ zdůrazňuje Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur. Partnerství zahrnuje také kulturní publicistiku, která bude i ve spolupráci s regionálními stanicemi Českého rozhlasu přinášet novinky z prostředí hudebních těles, informace o připravované dramaturgii nebo rozhovory se zajímavými osobnostmi. Pozornost bude rovněž věnována projektům zaměřeným na děti, mládež a studenty. Podpory se dostane též mladým českým laureátům mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga. „Spolupráce s institucí, která podobně jako soubory sdružené v asociaci dlouhodobě naplňuje princip veřejné služby, nám umožní ještě intenzivněji představovat činnost našich členů posluchačům po celé České republice. Přínos těchto profesionálních těles pro společnost není pouze umělecký, ale také edukační, sociální a ekonomický,“ říká předsedkyně ASOPS ČR Lenka Kavalová a dodává: „Děkuji vedení Českého rozhlasu za tuto příležitost. Deklaraci jsme navíc symbolicky uzavřeli v roce, kdy si naše asociace připomene 30 let od svého založení. Toto výročí bude rovněž zohledněno v programu Českého rozhlasu.“ASOPS ČR zastřešuje čtrnáct významných profesionálních uměleckých souborů, dlouhodobě prosazuje jejich zájmy a usiluje o kultivaci kulturního života v České republice. Je členem Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Pearle – Live Performance Europe, Divácké rady České televize a České hudební rady. Co o nás napsali ostatní? Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek

Zástupci živé kultury mají příslib na částečné dofinancování některých programů

Zástupci živé kultury mají příslib na částečné dofinancování některých programů Praha, 25. 03. 2026 Zjistit více Zástupci hudebních a divadelních profesních organizací dostali na dnešním jednání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) příslib na částečné dofinancování některých programů. Zástupci živé kultury se s ministrem také dohodli na pravidelných setkáních. Mezi jejich požadavky je i nastavení předvídatelných parametrů financování. Vyplývá to z jejich vyjádření, které po dnešním setkání s Klempířem poskytli novinářům. Klempíř ČTK řekl, že své stanovisko představí do týdne po jednání tripartity, které se uskuteční 7. dubna. Návrh státního rozpočtu pro letošní rok počítá s výdaji na kulturu o 1,17 miliardy korun nižšími oproti návrhu minulé vlády Petra Fialy (ODS) ze září. U ministerstva kultury mají výdaje podle návrhu vlády Andreje Babiše (ANO) činit asi 17,6 miliardy korun. Podle dřívějších propočtů profesních organizací se meziroční pokles financí na živou kulturu může blížit 30 procentům, celkem asi 336,8 milionu korun. „Máme příslib, že pan ministr naplní svůj slib z Poslanecké sněmovny, že dojde k částečnému dofinancování některých programů a 7. dubna nás čeká tripartita, na které si myslím, že zazní více,” uvedla po jednání Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a sborů. Klempíř nedávno Radiožurnálu řekl, že snížení dotací by podle něj nemělo dosáhnout 30 až 40 procent, o kterých se v oboru mluví. Konkrétní čísla ale zatím neupřesnil. „Problematika je široká a peněz chybí opravdu hodně. Za odbornou veřejnost jsme popisovali, co všechno může nastat, když by finance nebyly, a chtěli jsme postoj pana ministra, abychom našli společnou řeč. Živá kultura přežije, ale bez financí to nepůjde,” podotkla Kavalová. Zástupci živé kultury již dříve vyjádřili znepokojení nad návrhem státního rozpočtu na rok 2026, který počítá s výraznými škrty v podpoře živého umění. Tyto zásahy mohou podle nich negativně ovlivnit činnost profesionálních orchestrů, pěveckých sborů nebo divadel, zejména v regionech. Ministr kultury zahájil tento měsíc sérii tematických debat s profesními asociacemi jednotlivých oblastí kultury. Poslední se uskuteční v pátek 27. března. Závěry setkání se promítnou do práce pracovní skupiny i do regionálního mapování. „Respektuji a vítám probíhající diskusi s profesními asociacemi. Jednotlivá jednání nyní nebudu komentovat, své stanovisko představím do týdne po závěrečném jednání tripartity, které se uskuteční 7. dubna. Vnímám obavy umělců i kulturní veřejnosti a hledám řešení, na kterém se dokážeme shodnout,” sdělil ČTK ministr Klempíř.

Profesní organizace v kultuře by měly s ministrem jednat 25. března

Profesní organizace v kultuře by měly s ministrem jednat 25. března Dne 2. 3. 2026 Zjistit více Zástupci velkých hudebních a divadelních profesních organizací se zřejmě sejdou s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) a s vrchními úředníky jeho úřadu kvůli financování 25. března. Ministerstvo je minulý týden vyzvalo k jednání o rozpočtových škrtech. Asociace chtějí mluvit o penězech pro takzvanou živou kulturu, tedy třeba koncerty a představení. Na dotaz ČTK to uvedli tajemník Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů (ASOPS) ČR Zdeněk Hazdra nebo tajemník České asociace festivalů (ČAF) Juraj Gerbery. Podle Hazdry účast také potvrdily Asociace hudebních festivalů (AHF), Asociace profesionálních divadel (APD) a Asociace nezávislých divadel (AND). Návrh státního rozpočtu pro letošní rok počítá s výdaji na kulturu o 1,17 miliardy korun nižšími oproti návrhu minulé vlády ze září. U ministerstva kultury mají výdaje podle návrhu vlády činit asi 17,6 miliardy korun. Asociace orchestrů a sborů a Asociace hudebních festivalů by podle Hazdry uvítaly věcnou debatu s Klempířem o zásadních rozhodnutích. „Samozřejmě cílem obou asociací zůstává požadavek na dofinancování dotačních programů pro divadla a orchestry a pro kulturní aktivity do výše, se kterou počítal původní návrh rozpočtu,” uvedl Hazdra s odkazem na dřívější výtky obou hudebních asociací. „Za důležité považujeme, aby dialog s odbornou veřejností nesloužil jen k monitorování a zmírňování dopadů už přijatých škrtů, ale především k hledání koncepčních řešení, jak případným rozpočtovým omezením předcházet,”sdělil ČTK předseda APD Stanislav Moša. Obě divadelní asociace o víkendu v prohlášení reagovaly na Klempířův facebookový páteční příspěvek. Klempíř v něm mimo jiné kritizoval komisi ministerstva pro literární akce a periodika za její rozhodnutí nerozdělovat významně nižší částku. „Takto se odpovědná kulturní politika nedělá. Dialog má předcházet rozpočtovým rozhodnutím, ne přicházet až po nich,” uvedly APD a AND. Dodaly, že u Klempíře zatím sledují ” hlavně demonstraci síly vůči systému, který má spravovat, ne rozvracet”. Ministerstvo k jednání vyzvalo také organizace literární, taneční, pohybové a další. I je Klempířovo páteční vyjádření zarazilo. „Zejména formulace, že umělci rozhodují o dotacích. Tomu tak nikdy nebylo a všichni jednáme za asociace a profesní organizace,” uvedla ze poradenskou organizaci Nová síť Adriana Světlíková. Asociace spisovatelů podle své předsedkyně Anny Luňákové má od ministerstva pozvánku, ale na termín čeká.„Chceme mluvit zejména o podmínkách práce v literatuře a jejím ohodnocení, případně se nabízí i jiná agenda, jako je takzvaný status umělce či otázky spojené s kolektivním vyjednáváním – postavení literátů a literátek na trhu,” sdělila ČTK Luňáková. O podobných tématech, zejména o svém postavení chtějí mluvit organizace překladatelů. Překladatelé Severu se ohradili proti tomu, že se komunikace mezi aktéry v kultuře a ministerstvem se odehrává téměř výhradně přes sociální sítě. O schůzku ministerstvo také požádal předseda Svazu knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Termín dostal na 18. března, sdělil ČTK.

ASOPS varuje před škrty a vyzývá k narovnání rozpočtu pro kulturu v roce 2026 

Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR varuje před škrty a vyzývá k narovnání rozpočtu pro kulturu v roce 2026  Praha, 17. února 2026  Stáhnout  Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR vyjadřuje vážné znepokojení nad návrhem státního rozpočtu na rok 2026, který počítá s výraznými škrty v oblasti podpory živého umění. Tyto zásahy mohou negativně ovlivnit činnost profesionálních orchestrů, pěveckých sborů i divadel, zejména v regionech České republiky.   „Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto 100 milionů Kč (25 procent), což je velmi razantní zásah. Dále má dojít ke snížení o více než 300 milionů Kč v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů. Vážíme si snahy pana ministra zlepšit platové podmínky v kultuře, ale současně realizované škrty v souvisejících oblastech nic neřeší. Naopak povedou k celkovému zhoršení situace,“ konstatuje Mgr. Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR.    Asociace žádá ministra kultury, aby dotační tituly vrátil do původně navržené výše „Proto bychom chtěli pana ministra požádat, aby v dotačních titulech ponechal částky v původně navržené výši. Tím by se situace pro letošní rok stabilizovala. V návaznosti na to bychom uvítali debatu na téma dlouhodobého financování české kultury, do které se zapojí jak odborná veřejnost, tak zřizovatelé či zakladatelé (často města a kraje). Kultura si totiž zaslouží nejen slušné financování, ale také koncepční a předvídatelné řízení,“ dodává Lenka Kavalová.    Nestabilita financování ohrožuje regiony i kvalitu Program státní podpory pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory, administrovaný Ministerstvem kultury České republiky, je pro existenci těchto institucí klíčový. Cílem Asociace, která sdružuje 14 významných hudebních těles napříč republikou, je přitom navýšení prostředků v programu alespoň na 500 milionů Kč a nastavení předvídatelných parametrů financování.    Orchestry a sbory mají širší společenský dopad Uvedené snahy umocňuje skutečnost, že symfonické orchestry a pěvecké sbory nehrají nezastupitelnou roli pouze v oblasti kultury. Organizují vzdělávací programy pro děti, mladé hudebníky i širokou veřejnost, přispívají k vyrovnávání kulturních rozdílů mezi regiony a podporují místní ekonomiku. Generují pracovní příležitosti a pozitivně ovlivňují turismus i navazující odvětví, jako je gastronomie a hotelnictví. Symfonické orchestry jsou mnohdy také pořadateli významných mezinárodních hudebních festivalů. Bez jejich existence by česká kultura byla ochuzena o zásadní část své identity i o důstojnou reprezentaci v zahraničí.  Hudba má totiž schopnost spojovat lidi, překonávat bariéry a podporovat mezilidskou komunikaci – hodnoty, které jsou v současné době mimořádně důležité.  Také proto Asociace vyzývá k intenzivnější debatě mezi ministerstvem, zřizovateli a zakladateli kulturních institucí v regionech, která jasně vymezí odpovědnost státu a samospráv v oblasti financování kultury a živého umění.    Výzva k odpovědnému rozhodnutí Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR apeluje na ministra kultury, aby rozpočtové škrty přehodnotil a zachoval financování dotačních programů v původní výši. Stabilní a koncepční podpora není výdajem navíc, ale investicí do vzdělané, soudržné a kulturně sebevědomé společnosti.    Co o nás napsali ostatní? Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek Přečíst článek